Krátkodobě může odpírání sacharidů a nízkosacharidový režim přinést výsledky. Jejich dlouhodobé drastické omezování ale není zdraví prospěšné. Nedostatek se projeví na výkonnosti, náladě i množství energie. Hubneme (nebo naopak přibíráme) podle energetického příjmu a výdeje. Pokud jíme více, než se hýbeme, naše váha poroste, i když množství živin v jídelníčku dramaticky omezíme.

Pokud pravidelně neprovozujete náročnou fyzickou aktivitu, dejte si pozor na nadměrnou konzumaci bílkovin. Dostatek bílkovin je pro zdravý životní styl nezbytný, stejně tak pro snížení váhy nebo nabírání svalové hmoty. Pokud jich ale přijímáme více, než naše tělo dokáže zpracovat, a navíc nedodržujeme pitný režim, můžou se objevit nežádoucí příznaky. Patří mezí ně únava, spavost, nechuť k masu nebo zácpa.

Výplach střev uleví jen krátkodobě. Navíc dojde k vypláchnutí střevní mikroflory, která pomáhá při trávení a je zásadní pro náš imunitní systém. Po výplachu ji tedy musíte znovu obnovit. Jde o drastickou a zbytečnou metodu, která má smysl jen před kolonoskopickým vyšetřením.

Za ve vyšší míře rakovinotvorné potraviny můžeme označit produkty masného průmyslu. Tedy salámy, párky, klobásy, paštiky nebo konzervy. Pokud tyto potraviny konzumujete v nadměrném množství, jsou potenciálně karcinogenní a určitě zdraví škodlivé. Ke vzniku látek, které mohou podpořit rozvoj například rakoviny tlustého střeva, přispívají i nevhodné úpravy masa, jako jsou uzení, smažení nebo grilování na otevřeném ohni.

S mýtem o zahlenění se pojí takzvaný nocebo efekt. Jde o opak placebo efektu: Lidé očekávají zhoršení stavu, který se v důsledku jejich očekávání opravdu zhorší. Pro zahlenění nicméně nehovoří žádné lékařské studie. K šíření tohoto tvrzení ale přispívají i některé známé fitness osobnosti. Opodstatnění nemá ani tvrzení, že jsme jediní savci, kteří pijí mléko jiných živočichů. Oproti zvířatům jsme rozumově vyspělí a není divu, že využíváme všech výhod domestikace. V dřívějších dobách se mléko dokonce konzumovalo v době, kdy bylo málo potravy. Nedostatečnou konzumací mléka riskujete nedostatek vitamínu D a vápníku, tedy prvků, které jsou nezbytné pro správný vývoj kostí.

Vyřazení moučných výrobků a lepku je často považované za hlavní důvod zhubnutí a „splasknutí“ břicha. Lidé, kteří si naordinují tuto dietu, tak tvrdí, že se cítí lépe a nejsou unavení. Tyto pocity jsou ale primárně spojené se snížením příjmu energie a odepřením si nevhodných a nezdravých potravin. Pokud navíc člověk bezdůvodně přejde na bezlepkovou dietu a následně se k lepku vrátí, může dočasně pociťovat stejné potíže jako při intoleranci lepku. A to kvůli nižšímu množství enzymů v těle. V takové chvíli navíc není možné odebrat vzorek z tenkého střeva a prokázat případnou celiakii.

Pro někoho může být jídlo každé 2 až 3 hodiny přínosné, u jiného způsobí stres nebo nárůst hmotnosti. To v případě, že si člověk nepohlídá správný energetický příjem. Pokud navíc jíte každé 2 hodiny, tělo potravu tráví neustále a člověk se cítí pořád plný, je unavený a může být ve stresu, zda stíhá další várku jídla. Opodstatnění má tento režim v konkrétních případech – pokud má člověk cukrovku a aplikuje si inzulín nebo když chce nabrat svalovou hmotu.

Pokud nakupujete drahé doplňky stravy, ovoce a zeleninu vybíráte bez ohledu na sezonu a vždy jen v bio kvalitě, pak je skutečně pravda, že vás zdravé stravování přijde draho. Nic z toho ale není potřeba.

Každá ze zmíněných diet nějakým způsobem striktně omezuje některou ze zásadních živin. Jejich součástí bývá i drastické omezení energetického příjmu. Každá z těchto diet pomůže zhubnout, efekt ale bude krátkodobý a dostaví se jojo efekt. Člověk se při jejich „držení“ navíc nenaučí nic o zdravém a vyváženém stravování. Proto je většina z nich dlouhodobě neudržitelná. Často se objevují úzkost, únava, hlad, nervozita a člověka tyto stavy dřív nebo později doženou zpátky k původnímu stylu stravování. Snížit množství energie/kalorií v jídelníčku lze i vyváženou a racionální stravou.