Lepek mýty a fakta: Nepleťte si celiakii s neceliakální senzitivitou

Lepek se v posledních letech dostává do popředí jako jeden z nejběžnějších potenciálních alergenů. Mnoho sportovců a celebrit se pravidelně ohání prohlášením, že vyřazení lepku výrazně přispělo ke zlepšení jejich zdraví. A na „bezlepkové vlně“ se vezou i výrobci potravin, kteří jako gluten free označují stále více produktů. Jak je to ale s lepkem a jeho zdravotními riziky doopravdy?

Co je to lepek?

Lepek neboli gluten je souhrnné označení pro zásobní formu rostlinných bílkovin. Je obsažený v zrnech obilovin - vyskytuje se v pšenici, žitě, ječmeni i ovsu. V případě pšenice jde konkrétně o bílkoviny gliadin a glutenin, žito obsahuje hordein, oves avenin a ječmen sekanin. Nejčastěji pak zdravotní komplikace způsobuje pšeničný alfa gliadin.

Co je to celiakie a jak se projevuje?

Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). Působením lepku na sliznici tenkého střeva dochází k autoimunitnímu zánětu, který vede k postupné destrukci slizničních klků a mikroklků zajišťujících vstřebávání živin.

Typickými příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče v břiše či pokles hmotnosti. Celiakie se ale může projevit i zcela nespecifickými příznaky, které nesouvisejí s trávicím traktem. Způsobit může kožní obtíže, bolesti kloubů, chudokrevnost, zvýšenou kazivost zubů a podobně.

To, zda trpíte celiakií, vám řekne jen gastroenterolog, a to po odběru tkáně z tenkého střeva. Jedinou možnou léčbou je potom přísná bezlepková dieta. A je potřeba ji opravdu dodržovat, protože u tohoto onemocnění má skutečné opodstatnění.

Celiakie versus neceliakální senzitivita

O takzvané neceliakální senzitivitě lékaři a vědci hovoří jako o onemocnění moderní doby. Nicméně se zatím stále neshodují v tom, zda opravdu používat označení nemoc. Na rozdíl od celiakie se totiž neprojevuje zánětlivým onemocněním a není zjistitelná histologií ani odběrem krve. Postižený nicméně má po konzumaci lepku zdravotní obtíže.

Její diagnostika obvykle probíhá takzvaně par exclusionem, tedy postupným vyloučením možných příčin nemoci. Nasazuje se tedy i eliminační dieta s vyloučením lepku. Pokud lékař uzná projevy za nesnášenlivost lepku, může postiženému doporučit dlouhodobou bezlepkovou dietu. Platí ale, že toto onemocnění není dostatečně prozkoumané a nelze jej řádně vyšetřit.

Alergie na pšenici jako další možná příčina obtíží

Do stejné skupiny zdravotních problémů můžeme zařadit i alergii na pšenici. Ta vzniká kvůli zvýšené tvorbě imunitních protilátek z řady IgE v těle. Organismus následně ve zvýšené míře vyloučí histamin, který nejčastěji způsobí alergickou reakci – otoky, potíže s dýcháním, vyrážku a podobně. Reakce se, na rozdíl od předchozích případů, projevuje do několika minut od konzumace pšenice. Alergie na pšenici se neobjevuje příliš často, ale pojí se s ní vysazení pšeničných potravin.

Bezlepková dieta ano, nebo ne?

Studie z roku 2018 ukazují, že pro zdravé jedince nemá bezlepková dieta zásadní význam. Není o mnoho zdravější než pestrá racionální strava, která obsahuje všechny složky potravy. Bezlepkovou dietu také nespojujte s redukcí hmotnosti. Většina zdravotních zlepšení, která se u zdravých jedinců po nasazení bezlepkové diety projeví, zpravidla způsobí celková změna jídelníčku, nikoli absence lepku.

Autor článku: Bc. Lucie Chmelíková, nutriční terapeut.

Zdroj: informace získané studiem v oboru nutriční specialista na 1. lékařské fakultě UK, doplněné z odborné literatury: BASS, Stephanie. Celiakie: úspěšná léčba nesnášenlivosti lepku. Praha: Jan Vašut, 2013. ISBN 978-80-7236-839-6., ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, 2019. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.

Máte děti? Chcete vědět, jak by se měly správně a zdravě stravovat? Zajímá vás názor profesionálů? Navštivte náš kurz správné výživy dětí a my Vás vše naučíme!