První pomoc při krvácení
INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO POUŽITÍ ŠKRTIDLA
INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO TLAKOVÝ OBVAZ
MÝTY PŘI KRVÁCENÍ
SITUACE
SPRÁVNĚ
jak správně činnosti provádět, zachránit život
ŠPATNĚ!
může přivodit smrt, nebo poranění
TYPY RAN A KRVÁCENÍ
Existuje mnoho druhů poranění. Rána může být způsobena například říznutím, bodnutím či seknutím. Pokud je poranění způsobeno tupým nástrojem nebo např. přejetím vozidlem, rána i její okolí může být zhmožděné. Poranění může být způsobeno i střelnou zbraní. Kromě mechanismu poranění je zásadní určit typ krvácení a tomu přizpůsobit první pomoc.
Krvácení dělíme podle typu poraněné cévy na:
- Kapilární (vlásečnicové): Ve většině případů nezávažné krvácení, vznikající poraněním vlásečnic, které jsou ve všech orgánech a propojují tepny a žíly. Typickým poraněním jsou drobné řezné rány kuchyňský nožem v domácnosti.
- Žilní: Vzniká poraněním stěny nějaké žíly. Je většinou spojeno s většími úrazy (žíly vedou hlouběji pod kožním krytem). Žilní krvácení může být drobné (poranění malé žíly) i masivní (např. při amputaci), které hrozí významnou ztrátou krve až vykrvácením (ztráta celého objemu krve z organismu). Krev v žílách je pod menším tlakem než v tepnách, proto při žilním krvácení krev z rány volně vytéká. Je tmavě červené barvy.
- Tepenné: Vzniká poraněním stěny tepny. Vždy se jedná o větší poranění (tepny vedou hluboko pod kožním krytem. V tepnách je krev vedena pod vyšším tlakem, proto krev z rány rytmicky vystřikuje při každém stažení srdeční svaloviny. Krev má jasně červenou barvu. Tepenné krvácení může velice rychle vést až k vykrvácení, je proto třeba ho urychleně zastavit.
Podle toho kam krev z rány vytéká, dělíme krvácení na:
- Vnější: Krev vytéká mimo organismus.
- Vnitřní: Krev vytéká do tělních dutin (hrudní, břišní, lebeční). Vytékající krev není vidět. Vzniká typicky při tupých nárazech do břicha či hrudníku, některých závažných zlomeninách, úrazech hlavy apod. Diagnostika vnitřního krvácení není tak snadná jako při vnějším krvácení, v laické první pomoci je důležité uvažovat na možnost vnitřního krvácení podle typu a mechanismu poranění a v případě potřeby rychle zavolat ZZS. Na možnost vnitřního krvácení byste měli vždy myslet při závažnějších dopravních nehodách, pádu cyklistů přes řídítka, nárazech do hrudníku břicha či hlavy, pádů z výše apod.
Typické příznaky pro vnitřní krvácení, resp. rozvoj šoku:
- Bolest poraněné oblasti.
- Bledá studená pokožka, často studený lepkavý pot.
- Rychlé povrchní dýchání.
- Zmatenost, podrážděnost, nápadný klid.
- Kvalitativní a zejména kvantitativní poruchy vědomí.
První pomoc při vnitřním krvácení:
- Zajistit pacientovi klid.
- Zbytečně s pacientem nepohybovat.
- Zajistit mu tepelný komfort (zabalit do deky/oblečení/termofólie, nikoli jen přikrýt).
- Nedávat nic jíst ani pít, maximálně svlažit rty.
OŠETŘENÍ VNĚJŠÍHO KRVÁCENÍ
Zastavení krvácení je jeden z nejdůležitějších úkonů první pomoci s nejvyšší prioritou. Je třeba jednat rychle a účinně. Při masivním krvácení musí být první pomoc poskytnuta v řádech desítek sekund, jinak dojde k velkým ztrátám krve. U masivního krvácení neřešíme sterilitu. Ne, že bychom úmyslně zanášeli do rány nějaké nečistoty, ale jde nám primárně o rychlé zastavení krvácení. Proto pokud nemáme lékárničku, použijeme k zastavení masivního krvácení cokoli, co máme po ruce. Oblečení, ručník apod. Improvizované škrtidlo lze vytvořit z pásku, kravaty, šátku, pruhu roztrženého trička apod. Když nemáte vůbec nic, stlačte ránu přímo prsty.
U všech typů krvácení myslete na svoji bezpečnost, a pokud je máte, nasaďte si rukavice.
Drobná poranění / oděrky:
Ránu opláchněte tekoucí vodou, odstraňte nečistoty a po oschnutí zakryjte sterilním obvazem. Pokud máte desinfekci, použijte ji zejména na okolí rány, kde na kůži zůstávají patogeny, které se mohou dostat do rány. Pokud byl pacient očkován proti tetanu před delší dobou, nebo neví, kdy byl očkován, je vhodné vyhledat lékaře, který provede přeočkování.
Žilní krvácení:
- Pacienta položte na zem. Pokud sedí, alespoň ho opřete.
- Pokud je poranění skryto pod oděvem, je potřeba oděv odstranit, abyste viděli přímo na ránu.
- Otevřete hotový obvaz a čtvercem ho přiložte na ránu. Zbytek obvazu obtočte kolem rány. Obvaz musí být přiložen pevně na ráně (nesmí se volně pohybovat), ale je špatně obvaz utáhnout příliš pevně jako škrtidlo.
- Pokud je poranění na končetině, po přiložení obvazu končetinu (pokud to jde) zvedněte nad úroveň srdce (kolmo vzhůru). Snížíte tím tlak krve přitékající do rány a zmírníte krvácení.
- Pokud obvaz prokrvácí, nikdy ho nesundávejte, přiložte na něj další obvaz.
Tepenné krvácení: Stejně jako u žilního krvácení se nemusí jednat o izolované tepenné krvácení, při větších poraněních je téměř vždy přítomno smíšené krvácení (jsou poraněny žíly i kapiláry, nebo žíly, kapiláry i tepny). Tepenné krvácení je ale nejzávažnější.
- Pacienta položte na zem.
- Pokud je poranění skryto pod oděvem, je potřeba oděv odstranit, abyste viděli přímo na ránu.
- Snažte se nejdříve zastavit krvácení přímo v místě poranění. Pokud je z charakteru a velikosti poranění jasné, že se krvácení nepovede zastavit pouze přiložením obvazu (velké rány jako kompletní amputace nebo rozsáhlá poranění končetin), rovnou použijte škrtidlo.
- Tepenné krvácení zastavujeme v místě poranění přiložením tzv. tlakového obvazu. Přiložením tlakového obvazu stlačíme stěny cévy a omezíme tak krvácení. Než si připravíme obvazy, vyzveme pacienta či další zachránce, aby místo krvácení stlačili prsty. K vytvoření tlakového obvazu použijeme 2 hotové obvazy. První obvaz vyjmeme z obalu, necháme stočený v ruličce a takto ho přiložíme přímo na ránu. Druhým obvazem tuto ruličku pevně utáhneme a obvážeme.
- Pokud i po přiložení tlakového obvazu rána stále krvácí, vytvoříme další vrstvu z obvazu. Pokud se krvácení nedaří zastavit ani přiložením 3 vrstev obvazů, použijeme škrtidlo.
- Gumové škrtidlo by mělo být obsahem každé lékárničky. Pokud ho nemáte lze použít např. pásek, kravatu, šátek apod. Nelze použít tenké předměty jako drát, provázek či tkaničky od bot.
- Škrtidlo přikládáme pouze na končetiny a to mimo klouby. Přikládáme ho co nejblíže poranění (několik cm nad ránu), abychom zbytečně neomezovali zásobování krví zbytek končetiny. Vždy škrtidlo přikládáme mezi ránu a srdce. V případě krvácení z předloktí či ruky škrtidlo přiložíme těsně nad loket, pokud pacient krvácí na bérci či noze, přiložíme škrtidlo těsně nad koleno. V předloktí a bérci jsou 2 kosti a tam škrtidlo špatně funguje.
- Zapamatujte si čas, kdy jste škrtidlo přiložili a nesundávejte ho, dokud nepřijede ZZS.
- Pokud je v ráně nějaké cizí těleso (jedná se o větší předměty, které pronikají hluboko do rány) nikdy ho nevyndávejte. Předmět může svojí přítomností stlačovat cévy v místě poranění, a pokud ho vyndáte, krvácení se zhorší.
Níže na obrázku je zobrazen tlakový obvaz.
V dalším článku se dozvíte jak si poradit se zlomeninami.