Vláknina: proč je důležitá pro naše trávení

Vláknina byla dříve považována za nepotřebnou látku, která jen projde naším trávicím traktem bez jakéhokoliv pozitivního efektu. V současnosti již víme, že dostatečné množství vhodné vlákniny, je pro naše trávení a celkově zdraví více než příznivé. Vláknina má významný vliv v prevenci onemocnění srdce a cév i rakoviny tlustého střeva.

Zároveň příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru a cholesterolu. Proto je vláknina důležitou součástí léčebné výživy při těchto onemocnění.

Co je to vláknina?

Vláknina je druh rostlinných polysacharidů (složených cukrů), kterou náš trávicí trakt nedokáže enzymy rozštěpit, a tak prochází nestrávená našimi střevy. Rozdělujeme ji na rozpustou a nerozpustnou formu a obě dvě mají pro naše zdraví nezastupitelnou roli.

Rozpustná vláknina:

Často se hovoří o tzv. probiotikách a prebiotikách. Zatímco probiotika jsou ty chytré střevní bakterie s označením laktobacily, rozpustná vláknina je tzv. prebiotikum, neboli potrava pro tyto bakterie. Je rozpustná ve vodě a bobtná. Bakterie tuto vlákninu štěpí a poskytují tak významný zdroj energie pro naše střeva, která jsou odolnější vůči škodlivým látkám v potravinách.

Další významnou výhodou je, že vláknina snižuje rychlost trávení a tím příznivě ovlivňuje hladinu krevního cukru, což ocení nejen jedinci, kteří chtějí mít déle pocit sytosti, ale i osoby s diabetem.

Kde rozpustnou vlákninu můžeme najít? Především v ovsu a ovesných potravinách, ořeších, luštěninách, v ovoci pak v jablkách nebo bobulovitých plodech.

Nerozpustná vláknina:

Je tvořena rostlinnou celulózou, která je nestravitelná, a tak prochází našimi střevy téměř nezměněná. Velkou výhodou však je, že se ve vodě nerozpouští, ale váže ji na sebe a tím zvětšuje objem naší stolice. Umožňuje tak nejen snazší průchod stolice naším tlustým střevem, ale zároveň na sebe váže další odpadní a toxické látky a odvádí je tak z těla ven. Tímto svým působením je skvělým pomocníkem v prevenci rakoviny tlustého střeva a dnes stále častěji se objevující divertikulární nemoci. Zároveň zvyšuje pocit sytosti, což uvítá každý, kdo se snaží u redukci hmotnosti.

Nerozpustnou vlákninu získáme například z brukvovité a kořenové zeleniny, kedlubny či ředkviček. Také otruby, ořechy, semena a dnes oblíbené psyllium ji nabízí dostatek.

Doporučené dávkování:

Doporučené dávky vlákniny jsou v dnešní době přibližně 30 g denně. U dětí vypočítáme množství vlákniny tak, že k věku dítěte přičteme číslovku 5.

Nadbytek vlákniny v množství 50 g a více/ den může mít neblahé důsledky ve formě zácpy, nadýmání, snížení vstřebávání některých vitamínů a minerálů, v horším případě v neprůchodnosti střev.

Je důležité myslet na to, že pro dosažení kýženého efektu vlákniny, je potřeba pít dostatečné množství tekutin (cca 1,5 – 2 litry denně), jinak hrozí plynatost.

Posledním naším doporučením je střídání více druhů potravin s různým zastoupením rozpustné a nerozpustné vlákniny, abychom dosáhli optimálního výsledku a vytěžili z vlákniny maximum pro naše zdraví.