Příznaky epileptického záchvatu a první pomoc

VIDEOZÁZNAM GENERALIZOVANÉHO EPILEPTICKÉHO ZÁCHVATU

Příčiny epilepsie resp. křečí u dětí a dospělých

Příčin křečových stavů je více. Mohou být způsobeny např. nerovnováhou vnitřního prostředí, poraněním mozku, intoxikacemi. Velmi častou příčinou křečí jsou epileptické záchvaty.
Epilepsie je neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty. Vyskytuje se u přibližně 1–3 % populace. U dětí často epilepsie úplně vymizí v průběhu dospívání.

Specifická příčina epilepsie v dětském věku

U kojenců a batolat jsou další možnou příčinou křečí tzv. febrilní křeče, resp. febrilní záchvaty. Jedná se o poruchy vědomí, které mohou doprovázet křeče, ovšem vždy je přítomná horečka. Tyto febrilní záchvaty s věkem vymizí. Je zde ovšem riziko vzniku epilepsie, pokud se febrilní záchvaty opakují, proto je při prokázání febrilních křečí důležité při dalším výskytu horečky aplikovat speciální rektální čípek s benzodiazepinem, jako prevenci před vznikem křečí.

Jaké jsou další mýty v oblasti zdraví a akutních stavů?

• Postupy v první pomoci
  • Akutní stavy
    • Zhodnocení stavu pacienta
    • Zhodnocení stavu vědomí
    • Zhodnocení stavu dýchání
    • Postupy v první pomoci dle stavu pacienta
    • Kardiopulmonální resuscitace
    • Nepřímá srdeční masáž
    • Umělé dýchání
    • Kardiopulmonální resuscitace dětí
    • Obstrukce dýchacích cest
    • Hypoglykémie
    • Poleptání
    • Poranění elektrickou energií
  • Onemocnění
    • Epilepsie
  • Poranění
    • Popáleniny
    • Krvácení
    • Poranění kostí a kloubů
    • Poranění páteře a míchy

Druhy epileptických záchvatů dle příčiny

• Symptomatické- Kvůli poškození části mozku vznikne epileptické ložisko. Možné příčiny:
• Úraz
• Krvácení do mozku nebo jeho špatné prokrvení např. v důsledku cévní mozkové příhody
• Nádorové onemocnění
• Zánět
• Idiopatické – Dostupnými vyšetřovacími metodami není zjištěna příčina epilepsie

Druhy epileptických záchvatů dle projevů

• Generalizované- Zasahují obě mozkové hemisféry
• Parciální- Zasahují jen část mozku
• Neklasifikovatelné- Nelze je zařadit do dvou výše uvedených

Jak vypadá typický generalizovaný epileptický záchvat?

Nejčastější formou jsou tonicko („tahové“)-klonické („škubavé“) křeče celého těla (dříve grand mal).

Náhlé bezvědomí následované tonickými křečemi, které postihují veškeré příčně pruhované svalstvo. Křeče trvají cca 30 vteřin. Protože je postiženo veškeré příčně pruhované svalstvo, tak člověk ani nedýchá. Promodrá proto v obličeji (cyanóza způsobená snížením hladiny kyslíku v krvi, resp. tkáních). Na tuto fázi navazují klonické křeče, které trvají většinou přibližně minutu. Opět postihují celé tělo. Často dojde k pokousání jazyka, povolení svěračů a tím k pomočení či pokálení.
Poté křeče ustoupí a člověk zůstává v bezvědomí, ze kterého se pozvolna probírá. Po probuzení je vždy zmatený, nepamatuje si na stádium křečí. Většinou člověka bolí v důsledku křečí celé tělo, je velmi unavený.

Status epilepticus

Ve většině případů generalizovaný epileptický záchvat spontánně odezní bez nutnosti zásahu. Největší riziko bývá spojeno se zraněním v důsledku ztráty vědomí a/ nebo křečí. Občas se ale stává, že po ukončení jednoho záchvatu člověk nenabyde vědomí a přichází další záchvat. Pokud se tyto záchvaty opakují několikanásobně po sobě, hovoříme o status epilepticus.
Je to život ohrožující stav, kdy je třeba rychlá intenzivní terapie.

Diagnostika epilepsie

Základem každé správné diagnózy je anamnéza, je tedy velmi důležité zjistit, jakým způsobem záchvat probíhal.
Standardně se v diagnostice epilepsie využívá EEG. Je to vyšetření, zobrazující elektrickou aktivitu mozku. Část pacientů ovšem nemá na prostém EEG žádný nález, je tedy někdy nutné využít aktivační metody, které mohou záchvat vyvolat. Využívá se např. světelná stimulace. Proto se epileptikům nedoporučuje navštěvovat např. diskotéky, kde mohou stroboskopická světla vyvolat epileptický záchvat.
Další standardní vyšetřovací metodou u epilepsie je CT, případně magnetická rezonance. Pomáhá odhalit poranění mozku, cévní a nádorová onemocnění a další.

Léčba epilepsie

• Léky- Standardní léčba je farmakologická, tedy za použití léčiv.
• Životospráva- Velmi důležitou součástí léčby je ale také dodržování životosprávy. Je třeba se zcela vyvarovat alkoholu či jiným návykovým látkám, dodržovat pravidelný spánkový režim, nepřetěžovat se ani fyzicky. Právě nedostatek spánku či alkohol jsou spouštěči epileptických záchvatů.

V posledních letech nastal výrazný pokrok v léčbě epilepsie a zvýšení kvality života lidí trpících epilepsií. Až u 60 % pacientů lze farmakologickou léčbu po 2 letech bez záchvatu ukončit.

Postup první pomoci při epileptickém záchvatu

Obecný postup je u všech epileptických záchvatů, postihujících celé tělo stejný. Jak již bylo uvedeno, většina epileptických záchvatů odezní sama, bez nutnosti vašeho zásahu. Jediné, co je třeba udělat, je pokusit se zabránit poranění.

• Pokud jste v bezprostřední blízkosti člověka, u kterého začal záchvat ve stoje nebo v sedě, pokuste se ho zachytit, než spadne na zem. Pokud již je na zemi, můžete mu dát pod hlavu 1 vrstvu oblečení, třeba vaši bundu, mikinu apod. Není cílem hlavu zvednout, jen zabránit poranění o zem.
• Nikdy člověka nedržte násilím. Neudržíte ani malé dítě, natož dospělého. Pokud ho budete držet násilím, jen mu ublížíte.
• Nikdy se nesnažte člověku otevřít násilím ústa. Nedýchá kvůli křeči svalstva (hl. bránice), ne kvůli tomu, že má zavřená ústa. Křeč za chvíli povolí. Dokud se křeč neuvolní, nemůžete nic dělat. Pokud budete člověku při záchvatu násilím otevírat ústa, či mu mezi zuby strkat nějaký předmět, jen mu ublížíte. Také může neúmyslně pokousat vás.
• Po skončení záchvatu, člověk zůstává zpravidla ještě chvíli v bezvědomí. Je tedy dobré ho po skončení křečí otočit do zotavovací polohy.

Kdy vyhledat odborné ošetření?

První záchvat v životě

Pokud má člověk poprvé záchvat křečí, neléčí se s epilepsií, je vždy nutné odborné vyšetření, aby se zjistila příčina křečí. Poté je možné zahájit léčbu. Při prvním záchvatu tedy vždy volejte ZZS.

Samostatný záchvat při léčbě

Pokud se člověk léčí s epilepsií, občas k záchvatu křečí může dojít. Pokud se jedná o 1 izolovaný záchvat, který rychle odezní, člověk se nezraní, rychle se po záchvatu vrací k normálu, není nezbytné volat ZZS nebo jezdit do nemocnice. Je dobré zavolat svému neurologovi, u kterého se člověk léčí, případně praktickému lékaři a domluvit další postup.

Opakované záchvaty při léčbě

Pokud má člověk, který se léčí s epilepsií více než 1 záchvat v krátkém časovém úseku, je určitě dobré vyhledat odborné vyšetření. Zavolejte ZZS nebo, pokud je to možné, zavolejte neurologovi, u kterého se člověk léčí a domluvte se na dalším postupu.

Záchvat „na ulici“

Pokud vidíte někoho venku, kdo má záchvat křečí, určitě mu zavolejte ZZS. Postupujte podle pokynů výše a vyčkejte příjezdu ZZS.

Člověk se při záchvatu zraní

Pokud se člověk během záchvatu poraní (nemáme na mysli oděrky, ale nějaké vážnější poranění), zavolejte ZZS, nebo, pokud je to možné a nehrozí zhoršení stavu člověka transportem vlastními prostředky, odvezte ho do nemocnice.